Byl podvečer, 24. ledna 2016, když jsem se v hotelovém pokoji v anglickém Watfordu rozhodl. Odpověděl jsem ano na vzrušující a zároveň děsivou pracovní nabídku. A 8. března jsem na pražské Ruzyni se slzami v očích mával rodině a kamarádům na rozloučenou a s jednosměrnou letenkou jsem nasedl na nablýskaný Boeing 777 na cestě do Dubaje. A dneska je to přesně rok. A tady je pár lekcí, které jsem se za tu dobu naučil.
Lekce 1: Neexistuje nic jako "normální"
To, jak já žiju svůj život rozhodně neznamená, že stejným způsobem žijí i ostatní. Život v zahraničí naprosto přepsal to, co označuji jako "normální". A právě v Dubaji to je nejvíc patrné – lidé ze všech koutů světa usilující o splnění svých snů. A je jedno jak velké ty sny jsou, každý má jiný způsob, jak jich dosáhnout.
Lekce 2: Neveřit médiím
Na Silvestra jsem v jihokorejském Soulu viděl dvě proti sobě stojící strany. Jedni burcovali za okamžité svržení prezidentky z jejího postu, ti druzí naopal rokovali za její setrvání ve funkci. V Evropě a na Blízkém východě jsem však vídali jen jednu stranu – tu, která si přála její hlavu. Nejen to mě nutí všechno podrobovat kritice, ptát se a zjišťovat.
Lekce 3: Méně se obávat
Když se stěhujete, balíte jen to nejnutnější. Já jsem svůj život nacpal do jednoho kufru. A po několika měsících jsem si uvědomil, že mít tak málo věcí s sebou nese i výhodu – máte jen málo věcí, o které se strachovat. A to činí můj život jednodušší.
Lekce 4: V zahraničí jste "bezboxí"
Populární myšlení outside the box tu prostě nefunguje z jedoduchého důvodu – nemám žádný box. Všechno je nové a já se musím přizpůsobovat za pochodu. Zkouším to. Někdy se mi nedaří. Někdy naopak ano. V obou případech se učím.
Lekce 5: Chvíle samoty přijdou
Chvíli mi trvalo zvyknout si být sám se sebou. Chvíli mi trvalo, než jsem si uvědomil, že to je fajn. A teď už mi nevadí vyrazit sám na večeři a projít se po pláži. Sám. Se svými myšlenkami. To je dost osvobozující.
Lekce 6: "Kdybych tak měl/a víc štěstí/odvahy...
...udělat ten krok co ty, určitě bych to udělal/a." To někdy slýchám, když vyprávím o svých dobrodružstvích. Nenechte se ale plést, od chvíle, co jsem dostal tu nabídku, se mi nespalo lehce. A odvaha toho příliš nezmohla. Rozhodl jsem se kvůli pocitu uvnitř. Chtěl jsem to alespoň zkusit. A věděl jsem, že když to nezkusím, budu si to dříve nebo později vyčítat. A tak to vlastně až tak děsivé nebylo. Není to štěstí, které uspořádává naše život – jsme to my.
Lekce 7: Turistou ve vlastním městě
Život pokračuje dál, ať už se mnou nebo beze mně. Věci se mění. Lidé se mění. A to je v pořádku. Jsou party, na nichž chybím, kamarádům se (už) rodí děti a meškám narozeninové oslavy. To je obtížné, ale nevyhnutelné.
Lekce 8: Přátelství buď upevní nebo vychladne
Odstěhovat se od kamarádů za velkou hromadu písku bylo obtížné. Je to obtížné. A někteří kvůli tomu ztratili kontakt, jiní jsou naopak mému srdci ještě blíž. Ti, kteří mě ve svém volnu přijíždí navštívit.
A jestli jsi dočetl/a až sem, mám ještě jednu věc, kterou bych rád napsal: musíš říct ano. Ano svému snu. Ano sobě. Ano. Ano, ty to totiž můžeš zvládnout. Opravdu můžeš. Není tu nikdo jiný než ty, kdo musí dát požehnání. Jsi to ty, kdo uvádí věci do pohybu.
Ano, můžeš!
On 24 January 2016, in a hotel room in Watford, England, I made undoubtedly one of the biggest decisions I have ever made. I said yes to an exciting yet terrifying job offer I had received some months earlier. On 8 March 2016, I cried last goodbyes to friends and family at the Prague Airport and boarded a Dubai-bound shiny stunning Boeing 777 with a one-way ticket in my hand. And here we go – 8 March 2017. One year has passed and there are a couple of things I've learnt so far.
Lesson 1: There's no such thing as normal
Don't be fooled into thinking that how you live is similar to how everyone else does. Living abroad completely shattered my notion of normality. There are other ways of doing things and there is no better place to see that than Dubai. People from all over the world squeezed in a city chasing their dreams no matter how big they are.
Lesson 2: Do not believe the media
Seeing Seoul in my own eyes at the time of the presidential affair taught me to question everything. Everything! We didn't see the one-sided public opinion as it was presented by the media in Europe or the Middle East. Questioning and witnessing things on your own is the only way in my opinion to keep up with the buzzing world around you.
Lesson 3: Worry less
When you need to move, naturally you only pack the essentials. One piece of luggage and that was it. And after couple of months I realized that having so little - and so little to worry about - makes my life easier.
Lesson 4: Abroad, you are box-less
I simply don't have to think outside the box - because there is no box. Every corner is new and I need to adjust on-the-go. I do and try; sometimes I fail, sometimes I adapt and sometimes I succeed but I keep learning.
Lesson 5: There are 'all-by-myself' moments
And it took me a while to realize that it's just fine. I no longer mind the company of just me. And that it's fine to invite myself and myself only to a dinner date followed by a walk by the beach. And that makes me feel liberated.
Lesson 6: "If only I had enough luck/courage...
...to do the same you did, I would totally do it." Some people tend to say so when I talk about my adventures, but don't be fooled: I've been scared since I received the job offer, and courage didn't do much to help. The decision was mainly made because of a feeling I had deep down inside. I wanted it. I wanted to try. And I wanted it so badly that failing was no longer scary anymore. It's not good luck which makes your fate - it's you.
"It’s a dangerous business, Frodo, going out your door. You step onto the road, and if you don’t keep your feet, there’s no knowing where you might be swept off to.
Lesson 7: I became a tourist in my own hometown
Life goes on with or without you. Things change. People change. And that is fine. Parties are thrown, kids are being born and anniversaries are being missed. That is difficult but unavoidable.
Lesson 8: Friendships grow or die
Putting a large body of sand between me and my friends was hard. It's HARD. Some distanced themselves, some came even closer. But those who use their vacation days to come visit are the one who matter. Absence makes the heart grow fonder.
If you have read so far, I have one last thought to share with you: you gotta say yes. Yes to your dream. Yes to you. Yes. You can make it. Yes you can. There is no one else to approve your dream but you. It's you and you only who has to make it happen.