Žiju New York. Sice jen na pár dní, ale žiju. A všechny ty útrapy z DC, zdá se, NYC vylepšuje. Můj obrovský dík patří Allison, která mi půjčila byt, který před nedávnem zdědila, a který čeká na rekonstrukci. Bydlím jednu ulici nad Wall St. na Manhattanu. Jsem Samantha!
Už při příjezdu mi telefon signalizoval, že jedu správným směrem. Ve chvíli, kdy se za oknem autobusu začalo rýsovat newyorkské panorama, z náhodné výběru mi do uší začala hrát City of Blinding Lights, čestný skautský.
Vybalil jsem a vrhnul jsem se na obhlídku. Po 5 minutách chůze jsem byl u Ground Zero – rozporuplné jizvy v historii celé Ameriky. Voda tu se šuměním padá několik metrů, aby pak zmizela kdesi v zemi. Silný zážitek, jemuž kontrastují vyrýsovaná těla sportovců a sportovkyň, kteří míří kolem na večerní výklus podél řeky. Zamířil jsem stejným směrem, abych učinil následující objev: pokud máte vymakané tělo, běhání na Manhattanu je spíše novodobou podobou umělecké exhibice, vaším trikotem je vaše tělo a sebejistý výraz Vrr, jsem hot a vím to. Takže na sobě máte jen šortky. U žen doplněno o titěrnou sportovní podprsenku. Pokud vaše tělo nenabývá Davidových proporcí, vaším úborem jest propocené tričko a zarputilý výraz. Tak či onak, běh si užíváte.
Ráno si beru tričko a jdu na to.